 
  |
REHABILITAČNÍ CVIČENÍ
Rehabilitační cvičení (léčebná tělesná
výchova) ovlivňuje pozitiv-ně bolesti u onemocnění páteře a
kloubů, upravuje svalové dysbalance.
Cíle rehabilitačního
cvičení:
Proč máme vůbec cvičit?
Motto: Bez pohybu není život.
-
Při bolestech
páteře je třeba se zaměřit na rovnováhu mezi jednotlivými svalovými
systémy a skupinami, na svaly oslabené a zkrácené, které musí být
v rovnováze, aby záda a jednotlivé klouby nebolely. Narušená
rovnováha svalů má za následek bolesti v oblasti kloubů a páteře.
Svalová dysbalance (nerovnováha)většinou předchází potíže pacienta.
Často se generalizuje, lokálně vzniklá nerovnováha svalových skupin
se promítá do ostatních úseků páteře a často celého pohybového
aparátu. Při zvýšení svalového tonu a zkrácení svalů následkem
přetěžování dojde k poruše neuronů na míšní úrovni, k jejich zvýšené
dráždivosti. Cílem rehabilitační léčby včetně léčebné tělesné
výchovy je útlum tohoto napjatého svalového vlákna, snížení
vzrušivosti motoneuronu a ústup bolesti kombinací metod léčebné
rehabilitace. Ochablé svaly posilujeme, zkrácené protahujeme.
-
Jindy se jedná o
poruchy svalové koordinace v důsledku poruchy centrálního
nervového řízení. Fyzioterapeut pak používá speciální techniky,
ovlivňující centrální řízení pohybu.
-
Recidivující
kloubních blokády často vznikají na podkladě poruchy pohybových
stereotypů - například opakované sakroiliakální blokády. Lze je
ovlivnit léčebnou tělesnou výchovou. Hlavním cílem rehabilitačního
cvičení je korekce (úprava) chybných pohybových stereotypů.
-
Častou příčinou
vadného stereotypu je omezení hybnosti v kloubu, či kloubní vůle. V
tomto případě fyzioterapeut pomáhá rozcvičit daný kloub,dle potřeby
provede často i mobilizaci, abychom se mohli věnovat postupně
nácviku správného pohybového stereotypu a zapojení svalů do
správného ekonomického pohybu.
-
Hůře
pohyblivý pacient ztrácí rychle fyzickou kondici, proto je vhodné
přidávat i kondiční cvičení.Správné cvičení nelze provést bez
správného dýchání, proto je důležitá i dechová rehabilitace, který
významně napomáhá i svalové relaxaci či facilitaci.
-
Do rehabilitačního
cvičení zapojuje fyzioterapeut nácvik relaxace. Jen původně
zrelaxovaný sval je připravený k následné kontrakci, takže bez
správné relaxace nelze provést správně kontrakci. Relaxaci můžeme
provádět celkovou, či lokální. Používáme nácvik relaxace v kombinaci
s dýcháním jako přípravu na další cvičení.
-
V
rehabilitačním cvičení jde především o uvědomělý pohyb,
fyzioterapeut se snaží naučit pacienta vnímat rozdíl mezi svalovým
stahem - kontrakcí a jeho uvolněním - relaxací. Procvičování je
vedeno od malých svalových skupin k větším. Často je nutné provádět
nejprve pasivní pohyby, později pohyby asistované, pro zvýšení
svalové síly se používají pohyby resistované. Přechází se postupně k
pohybům aktivním, jejich správné provedení kontroluje fyzioterapeut.
Cvičení pomocí
pružných pásů - cvičení s Thera-Bandem se
zřetelem ke konceptu dle Brüggera, používají se i při zvyšování odporu a
tím zlepšení kvality pohybu při cvičení na podkladě
dynamické
neuromuskulární stabilizace.
Brüggerův koncept, funkční poruchy
Patologickým působením
podnětů na pohybový aparát dochází ke vzniku reflexních ochranných
mechanismů. Cílem terapie je na základě určení patologicky změněné
signalizace patologicky působící jevy eliminovat a znovu vytvořit
fyziologické a ekonomické pohyby a držení.
Funkční porucha
Funkční poruchy jsou
vratné na rozdíl od strukturálních změn.
Funkce formuje orgán: organismus
potřebuje ke svému vývoji přiměře-né podměty. Normální pohybové
programy jsou při hrozícím nebo již existujícím přetížení modifikovány
Podle Brüggera existují funkční změny bez prokazatelného tkáňového
poškození, neexistuje ale žádná strukturální porucha bez funkčních
změn. Mozek vytváří ochranné pohybové programy, aby ochránil tkáně před
poškozením. Pohyby, které neodpovídají ochrannému pohybovému programu,
jsou nervovým systémem vnímány s doprovodnými signály bolesti.
Funkční změna
Perzistující -
přetrvávající - funkční změna = edém z přetížení vzniklý v důsledku
repetitivně se opakujících pohybů - vzniká přetížení se současným
nahromaděním tkáňové tekutiny ve svalech a
 mezi svaly, povázkami a
šlachami. Tyto edémy dráždí určitá nervová zakončení a vytvářejí tak
rušivé faktory v organismu a následně bolestivou reakci s dalším protektivním, často patologickým, pohybovým vzorem. Je třeba
terapeuticky vstoupit do uzavřeného kruhu - odstranit patologické
vyvolávající agens, následně odstranit vadný stereotyp, edém a
tím odstranit i bolest.
Thera-bandy - pružné
gumové pásy na cvičení, dále používáme také RubberBandy, různé expandery.
Pružné gumové pásy byly
objeveny jako rehabilitační pomůcka více než před dvaceti lety. Postupně
se rozšířili i do fitness a posilování. Jde o 5, 10 nebo 15 cm široký
pás z přírodního latexu nebo jiného gumového materiálu. Odpor Thera
bandu je odlišen barvou.
Rozdíl mezi posilováním
s pružnými cvičebními pomůckami a cvičením s činkami je především
dvojí:
Pružný materiál způsobuje, že
největšího svalového napětí je dosaženo až na konci pohybu, u činek je
to naopak. S bodem 1. souvisí i druhý důležitý rozdíl a sice, že při
cvičení s pružným materiálem lze většinou dosáhnout většího rozsahu
pohybu než při cvičení s činkami.
Porucha pohybových stereotypů je zjevně
nejdůležitější příčinou funkčních kloubních blokád. Lze je ovlivnit
léčebnou tělesnou výchovou. Jejím hlavním předmětem je korekce chybných
pohybových stereotypů. Jedná se často o poruchy svalové koordinace
v důsledku poruchy centrálního řízení. V ideálním případě by měly
pohybové stereotypy umožnit co nejekonomičtější pohyb.
Léčebná tělesná výchova ovlivňuje bolesti
u onemocnění páteře a kloubů, koriguje svalové dysbalance.
Při bolestech páteře je třeba se zaměřit
na
rovnováhu mezi jednotlivými svalovými systémy a skupinami, na svaly
oslabené a zkrácené, které musí být v rovnováze, aby záda a jednotlivé
klouby nebolely. Narušená rovnováha svalů má za následek bolesti
v oblasti kloubů a páteře. Svalová dysbalance většinou předchází potíže
pacienta. Často se generalizuje, lokálně vzniklá nerovnováha svalových
skupin se promítá do ostatních úseku páteře a často celého pohybového
aparátu. Při zvýšení svalového tonu a zkrácení svalů následkem
přetěžování dojde k poruše neuronů na míšní úrovni, k jejich zvýšené
dráždivosti. Cílem rehabilitační léčby včetně léčebné tělesné výchovy
je útlum tohoto svalového vlákna, snížení vzrušivosti motoneuronu a
ústup bolesti kombinací metod léčebné rehabilitace.
Použitá literatura
|
|
